Zdravím, pane Rory Ellis! Řekněte nám něco o vás a vašem hudebním životě.
Byl jsem jedináček na předměstí Melbournu, ve Victoria Australii, s matkou, která milovala velké kapely, slyšel jsem maminku často vařit a při tom poslouchat Shirley Bassey nebo Frank Sinatra, mezitím jsme s tátou poslouchali Waylon Jennings, Johnnyho Cashe a Hanka Snowa, zatímco jsem si čistil boty na fotbal. Svou první kytaru jsem dostal ve svích 14 letech, z druhé ruky od paní, které maminka pomáhala uklízet dům. Naučil jsem se pár akordů a zbytek je historie. První píseň, kterou jsem se naučil, byla „Frankie a Johnny“.
Zpěv a hraní na kytaru se staly mou opravdovou vášní. Ve věku 24 let jsem byl v první kapele nazvané Electric Mud. Zde jsem se orientoval na rock a blues. V roce 1998 jsem vyměnil své fotbalové boty za pár Blundstonů. Šel jsem sólo a vydal své první album, v roce 2000 s názvem Ride. Toto album bylo urban folk styl, které mě dále inspirovalo k americkému stylu muziky. Ride získala velice kladné recenze v jedněch z populárních australských novin. Nyní, po 20 letech, vydávám 8 album od roku 2000, poté, co jsem zažil téměř dvě desetiletí cestování po Austrálii, přes moře do Velké Británie, Evropy a Nového Zélandu. Můj vrchol kariery bylo vystoupení na Isle of Wight Festival UK, Shetland Folk Festival UK, Larmer Tree Festival UK, Maryport Blues Festival UK, Castel St Pietro Blues Festival, Italy, Port Fairy Folk Festival AU, National folk festival AU. Tamworth CMF. 8 alb které dosáhly národního i mezinárodního uznání. pomáhal jsem při vystoupení Richie Havens, Robert Cray, Canned Heat, Seth Lakeman, Diesel a Renee Geyer. Mám za sebou 10 britských turné, 4 evropské, více než 100 australských a mezinárodních festivalů a 1000 australských a mezinárodních show.
Kdy Vás napadlo že budete muzikant
V roce 1989, po dvouměsíčním výletu do jižní Ameriky, kde jsem se v Austinu v Texasu naučil slide guitar a setkakl se s Bonnie Raitt, Jimmym Vaughanem a Melissou Etheridgeovou a vyrazili jsme Eugene's Music Store v Dallasu v Texasu, jsem se rozhodl, že hudba je pro mě jako dělaná! Na 6th Street,v Austinu Texasu, jeden pouliční hráč na kytaru mi řekl že si dá pauzu, podal mi jeho kytaru abych hrál místo něj, a já jsem vyělal 25 dolarů za 15 minut, a myslel jsem, že je to super. Bylo to také tam, prošvihl jsem golfovou hru s Willie Nelsonem ... ale to je dlouhý příběh a o něm i píseň!
Jaký umělec tě inspiroval? Nebo někdo jiný (nějaký umělec)?
Mám mnoho oblíbenců, ale mími nejoblíbenějšími zůstanou ... Johnny Cash, Waylon Jennings, Willie Nelson, Stevie Ray Vaughan, The Fabulous Thunderbirds, Leo Kottke, Richie Havens a Bob Dylan.
Jaké byli nejdůležitější momenty ve vaší karieře? Máte nějaké „momenty zvratu“?
V mé hudební kariéře bylo mnoho okamžiků zvratu, zejména s možnostmi vystupovat na místech a festivalech po celém světě. Nejdůležitější bylo setkání Dave Steel na Cygnet Folk Festival v Tasmánii v Austrálii. Hrál jsem se slavnou Australskou a dohromady jsme nahráli má první 4 alba.
Máte nové album „One Skin“. Řekněte nám více k myšlence tohoto alba a o jejich textu
One skin byla napsána jako oslava nové kapitoly v mém životě a lásce ke své partnerce, ale s hraničním rozdílem, protože jsem opravdu chtěl posunout hranice kupředu! Písně jako „Who s your daddy“ a „Another woman down“ jsou toho skvělým příkladem. One Skin je skvělou ukázkou rozmanitosti Americké hudby, přičemž vezme posluchače cestou country, blues a folku se stále přítomnou chromatickou harmoniku, nástroj, který není v tomto žánru široce používán. One Skin je album, které je potřeba pozorně poslouchat. Moje alba jsou často psána kolem událostí co se stali v určitém období, jako skladatel jste jako reportér a píseň je vaším článkem. Je pro mě důležité, stejně jako pro všechna moje alba, psát o situacích, které se stavajáí často i ostatním lidem. To nemusí být vždy zřejmé hned, ale když pozorně posloucháte, stává se píseń pro posluchače tak skutečná až do bodu, kdy se posluchač často do písně dokáže vžít. Krása psaní písní, je možnost písní něco vzkázat lidem. Chtěl jsem zdůraznit vážné problémy, kterých jsem byl svědkem. „whos your daddy“ je citlivá píseň, která se zaměřuje, tím jaký mají vliv otcové na své partnery, a děti když od nich utečou, a touhu pro zjištění, aby věděli, proč tam nejsou, případné uvědomění, že byl odloučen z jejich rodiny a jejich srdcí, často vlastní chybou. „Another Woman down“ je o domácím násilí mezi námi.je to píseň pro ženy, které si tímto prošli.
Nové album „One Skin“ vydalo německé nakladatelství„Valve Records“. Řekněte nám více o spolupráci s nimi.
Reinhard Finke z Valve mě pozval hrát na koncert v Solingenu na pozvání mého přítele a fanouška Reinharda Zeisenise v Celle. Reinhard Finke miloval mojí hudbu a po setkání následující den a komunikaci za poslední rok, jsme utvořili velice úzké spojení. Můj německý tým, který také zahrnuje Klause Strackeho z KS booking v Berlíně, kterého znám už mnoho let, je naprosto oddaný a odhodlán přinášet svou hudbu do Evropy.těším se co bude dál.
Víte něco o Česku? A znáte někoho z českých hudebníků?
Pravdou je, že o České republice vím jen velmi málo, myslím, že mohu vinit vzdálenost mezi námi. Vím však, že stejně jako my z Aussies, i zde si velice pochutnáváme na pivu. Za mě palec nahoru! Můj promotér v Německu, Klaus Stracke, mě pomalu, ale jistě, zavádí, mou hudbu do České republiky a vím, že s Čechy se v budoucnu staneme skvělými kamarády! Těším se až se naučím spoustě novým věcem.
Řekněte nám o svých cestách v Austrálii, USA a Evropě.
Během mé kariéry v Austrálii i v zámoří bylo spoustu skvělých tours, že bych je tu nestačil všechny říct. Jeden z mých nejpamátnějších tour bylo když jsem potkal Perryho Stenbacka a Steffana Sorrensona na Shetland Island Folk Festivalu v roce 2008. Jsou to úžasní hudebníci z Dánska. Stali jsme se přáteli daleko od sbe, téměř bratři .... bratři z jiné matky! A v roce 2012, bez jakékoli praxe nebo zkoušky, jsem navrhl Daviemu Hendersonovi, který vystupoval v Shetlandským lidovým festivale, že bychom se tam mohli sejít a vystupovat. Ten nápad se mu líbil! Přijeli jsme ... šli na pódium. Nikdy jsme soplu nezahráli dohromady ani notu, ale diváci z nás šíleli!
Jaká je tvoje oblíbená písnička, ze tvého nového alba / ze starších alb? / a od jiných umělců?
Když dáte tolik úsilí do tvorby něčeho jako je album, každé slovo, každá poznámka, každý okamžik znamená tolik a je téměř nemožné vybrat si nejoblíbenějšího.
Totéž platí pro ostatní hudebníky, protože vždycky poslouchám album v jeho celistvosti a snažím se zjistit, co se v tom okamžiku snažil říci.
Jsou tam vždy písně, které se vám líbí okamžitě, a další, které si musíte poslechnout víckrát aby jste si je zamilovali, ty jsou podle mě často nejlepší.
Děkuji moc za tvůj čas. Hodně štěstí v hudbě a osobním životě! Zde je tvůj prostor pro něco, co můžete napsat svým fanouškům / našim čtenářům.
Jak tohle píšu, tak už víme že, v roce 2020 bude turné po Evropě. Jsem neskutečně nadšen a nemůžu se dočkat, až se s vámi setkám na mých show v Česku! Zmiňte tento článek předemnou na jednom z mých představení, a s radostí vám dám podepsané CD jako symbol přátelství a díku.
